Krušnohoráček 2007 Ostrov u Tisé 19.-22.04
Je čtvrtek 19.dubna 2007 něco okolo jedné hodiny a s páníčkem vycházíme z domova na vláček,který nás doveze na úvodní trek sezony.Na nádraží jsem ve svém živlu,je tu plno dětí,které byli navštívit náš zoopark.A ke své spokojenosti jsem zjistil,že jedou také s námi,ve vlaku mne neustále hladí a nabízejí pozůstatky své svačiny.Ale po půlhodinové jízdě vystupují a mi pokračujeme dále.V Oldřichově u duchcova páníček vstává,bere si batoh,a já se těším,že konečně se řádně vyvenčím,ale opak je pravdou,jen přesedáme do dalšího vláčku "motoráčku" a to ještě netuším,že další cesta bude trvat skoro hodinu a půl.Jedeme na úpatí Krušných (kopečků),a pomalinku vláček stoupá a těžce oddychuje.Projíždíme stanicí Teplice zámecká zahrada a ne levé straně vidí páníček "komárku",kde se mi tuze líbilo,dostal jsem tam před dvěma lety od německých turistů grilované čuňátko a ani jsem se nerozdělil.Za to cesta dolů už nebyla nic moc,při bouřce jsem se lekl hromu,strhnul páníčka a on si vylomil první zub.....(to ještě nevěděl,co ho se mnou bude další rok čekat).Tak se můj člověčí kamarád kochá krásami kopečků,a já odpočívám,projíždíme stanicemi Unčín,Chlumec u Chabařovic,máme ještě trochu,ale zastavujeme v zastávce Libouchec,paníček na někoho mává,ale stále sedí.Venku stojí Zuzka Junková,která přislíbila některým lidičkám odvoz do tábora v Ostrově ale s námi nikdo jiný nepřijel.Nakonec se ten můj dvounohý tvor rozhodl,že nepojedeme až do Jílového,vystupujeme a necháme se svést také,aby bylo autíčko využité.Problém byl v špatné domluvě,ostatní příjíždějí po deseti minutách z opačného směru.Nějak to vyšlo,do auta se poskládalo několik lidí a psích kamarádů,další půlka bude muset počkat až se "šofér" znovu otočí a vrátí se pro ně.Po chvilce jsme na místě,z auta vybíhá kokřice a pro tí ní běží malinká roztomilá TASMÁNSKÁ "SVINĚ" a hned se dali do řeči s vyceněnými zuby.Myslím si své,proč prudit hned od začátku.Páníček mne uvazuje a jde se přivítat s kamarády,kteří už netrpělivě čekají až se otevře místní nálevna,ale to je ještě hodinu čas.Nakonec se dvéře hospůdky otevírají pivínko teče proudem a páníček dostává klíče od chatky,kde je ovšem větší zima než venku,no to mi ještě scházelo.Necháváme v chatce věci a vracíme se na terasu,kde je již zábava v plném proudu.Po chvilince zastavuje nějaká dodávka,plná postrojů,obojků,vodítek od firmy Zero DC.Paníček mne odvazuje,sundavá můj starý postroj,a protože mi před závodem sliboval nový tak zkoušíme a zkoušíme.Žádny mi nesedí a tak paní si mne chce změřit,a že do neděle ušije obleček mě přímo na míru.Ale ještě nachází jeden,který se páníčkovi strašně líbí,mně moc ne,připadám si jako člen dálniční policie od Kobry11,zářím na dálku.Má to však výhodu,při našich nočních toulkách mne alespoň nic nepřejede.Mezitím se sjíždí další psí i člověčí kamarádi a společně vyhlížíme tetičku LEBAHU,která po internetu hlásila,že jí špatně brzdí autíčko(no soudruzi v SSSR,asi někde udělali chybu),na cestu vyrážela v 8:00 a nyní je okolo 17 a stále nic.A do kempu je silnice z kopečka,tak raději upozorňujeme nějaké účastníka který zastavil,ať si přejede,nemusí být jeho BMW bez škrábance......Přeci jenom jsme se dočkali a vydíme na horizontu modrého žigula,ketrý sjíždí k nám a světe div se,dokonce zabrzdil.tetička vystupuje,vítá se s námi a dostává tři balení brzdové tekutiny na cestu zpátky(kdo ví,bude ji to stačit????)Všichni jsou netrpěliví,co že je to zítra bude čekat,dostáváme itineráře,na papíře to vypadá moc krásně,ale tato místa známe,tak se připravujeme na náročnější procházku.Čas plyne,a hle,je konečně mítink,kde nás pořadatelé seznamují se záludnostmi trati,je mnoho turisticky neznačených cest,půjdeme i po cyklistických,ještě mi sebou páníček vzal botičky,po loňském rozpáleném Cakově už neriskujeme nic.Páníček p mítinku pije pívečko se spolubydlícím Jardou a já mám vedle sebe psí fešandu Angie se kterými jsme spolu v chatce.Někdy po půlnoci se zvedáme a jdeme chrupkať,ať jsme ráno ve svěží formě,musíme však vstávat o trochu dříve,ještě se na všechny přijede podívat paní veterinářka.Ráno zvoní budík,oblékáme se a jdeme na prohlídku,kde nás prohlédli a nechávají postavit na start.Ale máme ještě dobrou hodinku čas,tak si půníček dává ranní pivíčko,druhé,třetí....no zase se daleko nedostaneme,bude horší než já se značkováním.A na trať vyráží první závodníci,musíme zpátky do chaty pro batoh,a ten páníček skoro zase nestíhá,jemu je to jedno,na nějaké hodince nezáleží,vždyť pravidelně docházíme mezi posledními,ne-li poslední.O to více si přírodu a vše okolo užíváme.Slyším páníčkovo jméno,má se připravit na start,ale v ruce stále ještě drží půllitr a doutníček,pomalinku dopíjí,chystá se odstartovat.Ještě než vyrazíme,dostává lísteček s telefonním číslem a vzorem sms,kdyby se nám něco stalo a "umírali" jsme na trati,v základním táboře buhužel nemá žádný mobilní operátor pokratí.Tři,dva,jedna start a jsme na trati,ploužíme se žluté turistické značce na Rájec,cesta je nádherná,okolo nás les,páníček neustále fotí,jednou rozcestník,potom "Mařenku".Docházíme na k rozcestí Na státní hranici.Opět foťákem zdokumentovat a vydáváme se do leva za dalšími lidičkami,samozřejmě,že špatně,mě se chtělo jít do prava,ale jsem slušně vychovaný,tak poslouchám.Hlavně že si to ten dvounohý tvor vyfotil a jde špatně.Po chvilce se vracíme a vydáváme se správnou cestou.Po pár kilometrech přicházíme do Petrovic,kde si páníček vyfotí letadlovou restauraci TU 104,a valíme za spolusouputníky,kteří nám mezitím malinko poutekli.Jdeme doprava přes nějaký statek,kde jsou uvázaní nějací pejskové,ale netváří se moc vesele,štěkají na nás,htějí si hrát ci se prát???Řetězy jsou však pevné,a nic se nestalo.A je tu cestička do kopce,kde nás předbíhají velššpringrové Brok a D ´artagnan a za chvilku mizí v dáli.Tak stoupáme vzhůru po cestě,páníček se otáčí a zase má foťák v ruce,za námi je Jarda s Angie,tak si zvěčňuje.Předcházejí nás a také se vzdalují,uvidíme je až v cíli.Jdeme si svým tempem,docházíme Cilku s Mončou,ta člověčí teta nějak kulhá.No jo,vždyť včera vyprávěla jak si s s fouskama natloukla na koloběžce,stehno není modré ale celé černě zabarvené.Říká že na 20 km v Adolfově to zabalí a ukončí své trápení.Přemluvili jsme ji,ať to překoná a pomalinku jde s námi,máme v plánu se vrátit stejně až v neděli k obědu,dnes 40 km,zítra 50 a na neděli zbývá jen necelých 7.Nakonec souhlasí,tak pomalinku šlapeme všichni společně.Stále nás někdo předbíhá,my zase docházíme,neustále se to všechno míchá.Jsme skoro na kopečku a už je tady skupinka,která odpočívá na trávě.My ale pokračujeme dále,odpočíváme na cca 15 km v Krásném lese.Monča s páníčkem si umíchali práškovou přesnídávku,ještě si musí dát ten můj nezmar nezbytnou cigaretku a pokračuje se dál.Další pauza plánována do Adolfofa,než tam však dorazíme,předbíhá nás jeden kareláček,po chvíli druhý.Už je vidět horizont,páníček Monču utišuje,že za ním na pravé straně už musí být adolfof s první kontrolou a je tomu skutečně tak,zatáčíme doprava na silnici,v dáli je vidět veliká hospoda (později je páníček znechucen ZAVŘENÁ,ale při zpáteční cestě to uvítáme bude pohodlný bivak) a nažloutlá bunda,no jo,teta a strejda Fabiánci se přišli podívat na kontrolu.A co ještě vidíme,kuchařku a kuchaře "LBS" Honzíka s Griňuší,jak smaží palačinky v provizorní kuchyni.Dostáváme razítko do kartičky,teplý čajíček a když jsou dosmažené palačinky tak i tu.Je nás tam víc,Marek,Julča s Aidou,které jsme poprvé viděli na Šlapanicích 2004 a spousta (ne) i známých tváří.Po silnici jde pomalinku Lenka s Helenkou a Loganem,který má nějaký problém s přední pacinkou,přivezl si ho už ale sebou.Oznamuje LBS,že to zabalí a čeká na odvoz.My se zvedáme po zjištění,že ještě sto metrů a je tam otevřená hospůdka.Dvounoháci mne a Cilku přivázají ke stromu (to jsou ale pacholkové)jdou nasávat.V hospodě bude asi pěkně živo,venku je nás čtyřnohých plno,nechybí tu tasmánská s....,gróňačka Viki,no to daleko takovým způsobem asi nedojdeme.Páníček si dal Hovězí na pepři,pivínko,které mu moc nechutnalo.Asi proto,že tam byla invalidní paní na vozíku a značně nepříjemná.Na druhou stranu,zase dříve vypadli z nálevny.Odvazují nás a dáváme se po silnici doprava červené značce směr Habartice,procházíme malinkou vískou (ani tak se to snad ani nedá nazvat) doprava a hned doleva.Konečně je tu cesta,která nejde po asfaltu,na kterém si páníček libuje,a jsme na polňačce,Monča a Cilka chytily druhý dech a malinko nám poutekli,za chvíli je však doženeme a ťapkáme zase společně.To už ale za námi jsou Venca se skoro příbuznou Nessí a Mirka s Chainem,mají sebou ještě kamaráda ale bez pejska.A už je vidět Komáří vížka,sbíhají se tu červená s modrou trasou,a my máme ale odbočit na zelenou,sakra kde se stala chyba???Zase ten skrblík páníček si není schopný pořídit asi novou,to je ten jeho výtisk z roku 1994.Ale viděli jsme někoho před námi jít podle alejí,tak se dáváme tím směrem.I když směr byl dobrý,je to špatná varianta,na zelenou by jsme sešli z nechutného kopce,tak se raději přes louku vydáváme za "kňouračkou" a retrívrem,pravdu měli oni,zelená značka nás mile překvapuje.Stáčíme se doleva a klesáme ke Kotelnímu jezírku,cesta je to kamenitá,a protože jsem blázen tak musím jít až za páníčkem abych mu zase neublížil,na to jsem specialista.A jsme u jezírka,kde je druhá kontrola a kdo pak to tam sedí???Dáša s Andulkou a Terka s Darwíkem.Monča dává podržet Cilku páníčkovi a jde lulat.Nastává debata s děvčaty,ale co se to děje,Vencův a Mirky kamarád se svléká a leze do jezírka na "verlybu",je vidět jen bílé pozadí.No asi nic moc,ale prý se osvěžil,jen mokré nohy po chvilce způsobí nějaký puchýř.pokračuje se nyní dále,sedmičlenná skupinka roztrhaná na tři části,aby bylo pravidlům učiněno za dost a neustále klesáme do Unčína.Cestou potkáváme domorodce a ujišťují nás že za nedlouho bude další občerstvovací stanice.Měli pravdu,procházíme Unčínem,zahýbáme doprava a už jsou slyšet psy a vidíme i místní Kulturák.Sedí tam na zahrádce cháska,kteřá si říká dogtrekaři(Venca N+3 aby tam nechyběl),tak se přidáváme k nim.Po chvilce nás nechávají čekat zase uvázané čekat venku a jdou dovnitř,kde lítá HU jedno za druhým.Paní hostinská je pravý opak té předešlé z Adolfova.Obsluhuje elagantně nechává srazit stoly a je tu super zábava,aby ne když je tu téměř osmina startovního pole.Ale čas je nelítostný,zábava končí v tom nejlepším,aby se v ještě rozumnou dobu došla na třetí kontrolu znovu Adolfov.Skupinka jde přes vesnici pohromadě,po té se pomalinku trhá,cestou zase startuje Tasmánská "S",no sranda musí být,procházíme Unčín a po neznačené cestě nad tratí po které jsem přijel (alespoň to povídal pán) se dostáváme k Chlumci u Chabařovic,kde máme podejít nějaký viadukt s potokemmale co je to potok???Ale jdeme dobře,jen chvilka zmatení,když proti nám jdou další děvčata s erdelkou a malým kňouradlem,přidávají se zatáčíme pod mostem doleva a přes louku už vidíme domečky v Žandově,po malinké chvilce i rozcestník Nad Žandovem,kde se stáčíme vlevo směr Varvařov.Přejdeme koleje,někde by tu měl být Lesní penzion,ještě nějaké HU by bodlo,ale je to hromadně zamítnuto,tak zatočíme vpravo na lesní cestičku a kocháme se lesem.A nyní nastává to nejkrásnější za celý den,asi hodinové brutální stoupání úvozovou cestou,která je lemována stromy s překrásnými kmeny a kořeny.Páníček si do kopce přidává doutníčkovou forsáž,a teta Lebahu je z něj na švestku.Všichni z naší skupinky nám do kopce utekli,jen za námi se ještě toulá Jánko s Alfíkem.Stromy,příroda je tady nádherná,jen se nesmíme moc otáčet k údolí,to jsou vidět jen fabriky na kraji Ústí nad Labem.Cestou tetičku utěšuje že každou chvilinku musíme být téměř na hřebenu(je škodolibej,není to až tak pravda),aby ji povzbudil.Už je to tady,jedna odbočka vpravo,ihned vlevo,dochází nás Julča s Pavlem(kde se vzali tu se vzali),ještě kousíček a je tu rozcestník s modrou značkou Nad Ždírským údolím,je téměř vyhráno.Praskot v lese a je tady zase Nessie s Chainem a jejich průvodci,ukládají se na klády vedle cesty a oddychují.Podle mapy už jen převýšení do 80 metrů,tak se pouštíme dál,do kontroly to jsou asi tak čtyři kilometry,pomalinku se smráká,do tmy by se to mělo dát zvládnout.Ale ty čtyři kiláčky jsou neuvěřitelně dlouhé,šotolinová cesta ubíhá pomalu,ale kdo si počká ten se dočká,kuk a jsme na planině,kde to velice protahuje.Páníček jde jen s krátkou košilí,říká,že to nemá cenu se už oblékat,hospodu větří na dálku.Ale chyba,jdeme ještě dobrých 40 minut.A je tu soumrak,bohužel pán s sebou nemá stativ aby vyfotil měsíc s polárkou,je to na nebi skoro jako turecká vlajka,no moc se mu ta fotka nepodařila,snad příště.ještě pár metrů a je vidět světélko,hurá Adolfov.Původně jsme tam chtěli nechat LBS trochu potrápit a přijít později,ale neuděláme to,ať může v klidu odjet do tábora v Ostrově.Dostáváme další potvrzení o třetí kontrole a vracíme ze zpátky do té nechutné restaurace.Pán mi dává nabaštit a napít v protějším lesíku a nechává mne tu čekat.Jsem zvědav jak dlouho.Vchází do hospůdku,ale co se to děje,jako mávnutím kouzelného proutku se hostinský chová ke všem hostům.No jo,paní na vozíku je už pryč,to je ono.Dokonce nabízí,že kdyby se přišlo okolo 19:00,mohli jsme všichni spát u nějakého pána v suchu a teple.Asi za hodinu vychází s Mončou,která si jde pro Cilku a společně se vydáváme hledam místo kam tlapky a hlavu složit.je tu nějaká stavba,ale po prozkoumání se to zavrhuje,úklid by zabral celé hodiny.Tak pokračujeme ještě kousíček a jsme zase u třetí kontroly,kde už naštěstí nic není.Ale je tu střecha,pilíř a dost místa pro dva dospěláky a jejich psí kamarády.Sundavají batožinu,vyndavají plachty-vytvoří provizorní zástěnu,aby na nás v noci nefoukalo.Ještě karimatky,pro mne samozřejmě také "jsem pokojový psíček zvyklý na pohodlí",spacáky,Cilka ještě bude zabalena do deky aby jí nebyla ziminka.Já mám smůlu,i když pokojáček,ale prý jsem Krušnohorec každým coulem.A hurá spinkat.Nějak to však nejde,stále někdo ještě jde i za tmy dále,až ráno zjistíme kdo to byl.Odpočinek je fajn,ale okolo třetí hodiny ranní jdou okolo nějaké podezžele vysmáté děvčata,štěknu aby pochopily,jaká bije.Pátá hodina ranní,zvoní budík na telefonu,páníček vyndavá vařič a vaří společně pro Monču a sebe pořádný koflík kávičky.po kávičce přichází na řadu ještě bramborová kašička s vepřovou konzervou,bere mou misku těším se že dostanu něco na zub,ale je to omyl.Nejdříve si do ní udělá tu kaši,kterou s Móňou sjedou velmi rychle,a po té přicházím na řadu já s granulkami.Pán mi je chce zalít,ale co to?Voda v láhvi ještě před chvílí tekoucí na větru zamrzla,štěstí že jen v hrdle.V noci muselo být pěkně pod nulou,ale to jsme nikdo nepocítil.Granulky mám připravené,ale něco se stalo,zvedám se,avšak pravá tlapka odmítá poslušnost,tak se dopajdám k misce,baštím až se boule dělají za ušima.Už mám prázdno Cilka dostává drůbeží tlačenku (nic jiného prý při treku nepapá),také bych ochutnal,zavrčí na mne,tak to raději neriskuji,packa bolí a nemám na šťouchance chuť.Tak dospěláci pomalu mají sbaleno,a vidíme na silnici Ambru s Mírou (JÓ) Hurychem,chvilku ještě tlacháme o tom jak,kde a kdo přespal,a opuští nás,upalují dál.Ještě je však potkáme.Odcházíme vyhodit do koše odpadky a já kulhám stále,páníček zvažuje zda odstoupit či ne.Ale po zkušenostech z loň ského Oderáčku,kdy jsem nemohl a vzdali jsme a já jsem potom byl čilý jako rybička,to zamítá,snad to rozchodím,dostávám botičku,se kterou to moc neumím-,po kilometru je to lepší.Je krásné jarní ráno,sluníčko už svítí ale je přízemní mrazík.Tráva krásně chladí do tlapek.Dochází nás Alfík a Jánkem,a celé dopoledne se vzájemně míjíme.Zase začínám kulhat,nesmím se zastavit trvá než to rozchodím.Jsme na Panenské (48km) a už mne to nebaví,všeho mám plné zuby.Máme vzdát či ne,sem by ještě SOS pořadelé v pohodě dojeli.Páníček však chce ještě do Tiských stěn,pokud nebudu moci,musí mne donést v náručí,dobře mu tak mám nějakých 40 kg,to se pronese.Cestou jsme viděli v lese ospalce jako Marek,Julča s Aidou,něco na pána Marek volal,ale ten ho neslyšel.V táboře se dozvídá že si měl jít vyčistit zoubky slivovičkou,ale jaké,když jsem ho o horní připravil.....,ale stejně toho lituje,jó slunce jižních svahů to je energie sbalená na cestu.Ještě podle psích kamarádů poznáváme chrupkať v lese Julču s Pavlem,a spojujume se se s Nessí a Chainem (to byli ti co nás v noci předcházeli),na louce jim zase malinko odcházíme,ale na na dlouho.cestička z kopce,a na ní snídá Míra (JÓ) hurych s Ambrou,tak si sedáme k nim na cigaretku,Monča sdlábne krůtí maso s vejci,Jánko také cigárko.Dobrá to snídaně.....Míra si dává v potůčku ranní koupel nohou,říká to tedy sice,ale na fotce je vidět skoro něco jiného.Tak vztyk a jde se dál,ať to máme za sebou,nemůžu se zase rozejít,tak dávám Cilce a Monče pá pá na cestu,ať se drží Míry,a určitě dojde(dozvěděli jsme se že nakonec byla na stupních vítězů,a to to chtěla zabalit na dvacátém!!!!!Alespoň jsme jí malinko pomohli s psychikou).My jdeme pomalinku s Alfíkem,cestou se zase míjíme dokolečka s Nessinkou a Chainíkem.Je vidět v dáli větrná elektrárna,další nezbytná fotka,a už přes louku vykukuje Tisá.Restaurace u koupaliště má ještě zavřeno,ale nevadí,vzpomínáme si že po projití skal je krásná restaurace i se zahrádkou.Pán zase fotí rozcestník pod hřbitovem a ploužíme se po schodech do skal.U vstupu po nás chtějí nějaký doklad,že jsme účastníci treku,průchod bude grátis.Je to stejně turistické známkové místo tak si necháváme dát i razítko do našeho cestovního notýsku,kde jsme všude byli.Ve skalách se páníček neuvěřitelně kochá výhledy a pořád fotí,já ale chci jít dál,a mít to za sebou.Ještě potkáváme potkáváme německé turisty,kteří mne hladí a asi i litují,nerozumím ani slovo.No konečně,jsme u protilehlého vchodu s hospůdkou,míříme si to k ní,ale paní z pokladny nás volá zpátky a dostáváme nádherné razítko na památku.Pán sundavá batoh,vyndavá mističku a dostávám napít.Pak si jde pro kávu a HU HU HU kokteil.Paní z pokladny přišla za námi a doporučeje ještě vylézt na skálu a podívat se na konec stěn,a měla pravdu,je to uchvacující pohled.Je tam s pánem i Mirka od Chaina,tak ji páníček na skále fotí,moc ji to sluší,a ten seskok dolů přes její puchýře,klobouk dolů.Také se dozvídáme že dojde do základního tábora a vzdáva to.Je nás takových bohužel více.Je dopito,zaplaceno,jdeme po žluté značce okolo hospůdky a na parkovišti vidíme známou vínovou felicii s českolipskou značkou a dvěma pejsky.Poznávám Míu,druhé jmého mi vypadlo z paměti,vždyť už budu za nedlouho "senior",tak si to můžu dovolit.Ještě dva kiometry a budeme doma.Dochází nás Venca N+3,tetička Lebahu s Vikinkou,a společně zvládáme poslední metry ve skalách,na kterých je i sem tam nějaký alpinista.Na posledním kilometru jde proti nám Roman Baláž s Markízou chvilku dáme řeč a pokračujeme dále.Už je slyšet hromadný štěkot,základní tábor je tu.Pán mne uváže,a jde odevzdat startovní kartičku,škoda tak moc se těšil a nezvládli jsme to.Ale je to sport,kde jsme závislí jeden na druhém,třeba to vyjde příště.Odcházíme do chatky,kde se o mne postará,odstrojit,vyčesat,dostávám vodičku,baštu a nechává mne odpočívat a spinkat.I on se jde ještě občerstvit a pokecat s dalšími odpadlíky,ale o tom já nemám ponětí,padnul jsem za vlast.Páníček sedí na terase,přichází Zrnovic smečka,která se ještě domlouvá zda pokračovat či ne.Zvítězilo ne.Teď se očekává co udělá tetička Lebahu,když se rozsedí.Nakonec se zvedá a pokračuje dále,a do cíle nakonec dorazila.Páníček vše uvážil,a rozhodl že pojedeme domů už dnes v půl páté.Nestačíme se s pořadateli ani pořádně rozloučit,nestihli by jsme vláček na který nás odváží panička od Angie.Jinak to bylo moc krásné,děkujeme pořadatelům za trasu,která neměla chybu.Já jsem nyní doma,mám zánět šlachy a dobré dva měsíce bez zátěže - Šeráček,Šlapičky,a Jednookého vlčka musíme tedy vypustit,snad se uvidíme v Podbořanech,které mám za čumáčkem.
CHOSÍK