Chosíkovo a Andýskovo kníračí toulání po krásách naší vlasti

Blatenský vrch (1043 m)

Blatenský vrch je kupovitý vrchol ležící 1,5 kilometru severovýchodně od Horní Blatné. V okolí vrcholu se vyskytují žulové skalní útvary a balvany, na svazích ojedinělé sutě. Přímo v nejvyšším místě stojí 21 metrů vysoká rozhledna z roku 1913, vystavěná z kamene a dřeva. Rozhledna bohužel není trvale otevřená, přístupná bývá pouze o vybraných víkendech, v sezóně pak častěji. Kromě rozhledny se na vrcholu nacházejí i další budovy a vysílač. Až na vrchol vede asfaltová silnička odbočující ze silnice Horní Blatná - Boží Dar. Vjezd autem je možný až vrchol, v období se sněhovou pokrývkou není příjezd prohrnován. V okolí se rozkládají převážně smrkové lesy s vtroušeným jeřábem. Na jihozápadním svahu leží Vlčí Jámy - propadlé štoly s tvorbou jeskynního ledu, který se udržuje po celý rok. Ze severu a západu ve výšce přibližně 950 m n.m. obchází vrchol Blatenský příkop- unikátní historická technická památka. Na severním svahu Blatenského vrchu je lesní školka, ve které se zkoumá odolnost jehličnanů vůči znečištění ovzduší.

Božídarský Špičák (1115 m)

Božídarský Špičák, někdy též nazývaný zkráceně jen Špičák, je výrazný kupovitý vrchol ležící 2,5 kilometru jihozápadně od Božího Daru. Jedná se o čedičový suk ve tvaru kupy (nejvyšší ve střední Evropě!) s plochým protáhlým temenem (přibližně 100 x 30 m) a prudkými balvanitými svahy. Na jihozápadním svahu je malý opuštěný lom s ukázkou sloupcové odlučnosti čediče. Božídarský Špičák převyšuje okolní zarovnaný povrch o 50 metrů. Svahy i vrchol jsou pokryty smrkovým lesem s vtroušenými listnáči. Na vrcholu se nachází geodetický bod, z okolí nejvyššího místa se otevírají částečné výhledy směrem na východ až jihovýchod.

Dub - ( 1006 m)

Názvem Dub je označován hřeben se dvěma vrcholy ležící jižně od Božího Daru. Jedná se o zalesněný hřeben se strmými svahy, který je na severu oddělený mělkým sedlem od Neklidu (výběžek Klínovce). Nejvyšší místo je zcela bez výhledu, částečné rychle zarůstající výhledy se otevírají západním směrem z jižněji položeného vedlejšího vrcholu Dub. V severní části hřebene se nachází areál Jahodová louka se závodními lyžařskými tratěmi.

Hubertky ( 1032 m)

Hubertkami se nazývá plochý vrchol ležící dva kilometry severozápadně od Božího Daru. Leží na hranici se SRN, nejvyšší místo je jen několik desítek metrů za státní hranicí. V okolí se nachází smrkový les s pasekami, nejvyšší místo i jeho okolí jsou zcela bez výhledu.

Klínovec (1244 m)

Klínovec je plochý, z dálky viditelný výrazný vrchol ležící 3,5 kilometru jihovýchodně od Božího Daru. Jedná se o nejvyšší vrchol Krušných hor a celé Krušnohorské soustavy vůbec. Z geologického hlediska jde o strukturní hřbet ze svorů a ortorul, na jehož svazích se vyskytují menší skalní útvary. Průměrná roční teplota na vrcholu je 2,7 °C, průměrné roční srážky se pohybují okolo 1 050 mm. Sněhová pokrývka vydrží přibližně 140 dní s maximy v březnu (průměrně 1 m, někdy i přes 2,5 m). Při dobré viditelnosti prvotřídní rozhledový bod s výhledy až na Ještěd ( 1012 m) a Šumavu, vzdálené 150 kilometrů. První rozhledna zde stála již v roce 1817, dnešní osmiboká kamenná pochází z roku 1884 a měří 24 metrů. Mezi lety 1895 – 1929 zde byl postaven a upravován hostinec, jehož součástí je i výstavní hala se stylovým kazetovým stropem, zobrazující znaky krušnohorských měst. Po roce 1989 celý vrcholový komplex objektů postupně chátral, v roce 2005 začala postupná rekonstrukce, která však byla následně opět zastavena. Hlavní dominantu Klínovce ovšem tvoří 80 metrů vysoká telekomunikační věž. Na vrchol vede sedačková lanovka a několik lyžařských vleků (nejlepší sněhové podmínky v Krušných horách). Kolem vrcholu jsou udržované zimní lyžařské tratě, v létě cyklostezky. 200 metrů západně od vrcholu nad silnicí vytéká pramen. Klínovec je zalesněn poškozenými smrkovými lesy. Zajímavostí Klínovce je, že se jedná o nejvyšší vrchol České republiky neležící v žádném chráněném území přírody (NP, CHKO, NPR). Netradiční je i geodetický bod, který je na Klínovci zapuštěn do úrovně asfaltové komunikace.

Loučná ( 1019 m)

Loučná je velmi plochý dvojvrchol ležící 2,5 kilometru jihovýchodně od obce Háj. Jedná se o zbytky zarovnaného povrchu. Severní část je asi o jeden metr nižší než jižní, přičemž obě jsou navzájem odděleny mělkým sedlem (Bílý kříž, 1 014 m n. m.). Území je téměř kompletně odlesněno a osázeno sazenicemi smrku, borovice a javoru, pouze místy zůstaly zachovány zbytky starších smrkových porostů. Z některých míst vrcholové plošiny se otevírají částečné výhledy. Geodetický bod leží přibližně v nejvyšším místě (v současnosti uvnitř lesácké oplocenky s výsadbou stromků).

Macecha (1113 m)

Macecha je plochý vrchol ležící 1,5 kilometru jižně od Háje. Jedná se o nevýrazný strukturní vrchol, součást hřbetu Klínovce ( 1244 m), od něhož je oddělen mělkým sedlem (1 099 m n.m.). Na severozápadním svahu je lyžařský vlek od chaty Nástup (délka 370 metrů, převýšení 90 metrů). Vrchol je zalesněn smrkem, na svazích se rozkládají osázené paseky. Z vrcholu ani jeho nejbližšího okolí není žádný výhled.

Meluzína ( 1096 )

Meluzína je skalnatý vrchol ležící 2,5 kilometru jihovýchodně od obce Háj. Jde bezesporu o „nejdivočejší“ ze všech krušnohorských vrcholů. Z geologického hlediska se jedná o krátký strukturní hřbet . Pro Meluzínu je charakteristické výrazné ploché temeno (přibližně 200 x 40 m), které je snadno rozpoznatelné i z velkých vzdáleností. Spolu s dominantním Klínovcem (1244 m) tvoří charakteristikou siluetu viditelnou například až z hlavní příjezdové silnice od Prahy do Karlových Varů. Na okraji vrcholové plošiny jsou četná skaliska a kamenná moře – pozůstatky mrazového zvětrávání. V současnosti je vrchol odlesněn, pouze na severním svahu se vyskytují zbytky silně poškozeného smrkového lesa s jeřábem. Z vrcholové plošiny se otevírají velmi dobré výhledy. Nejvyšším bodem je skalka uprostřed plošiny ležící přibližně 50 metrů od geodetického bodu.

Nad Rýžovnou (1054 m)

Nad Rýžovnou nazýváme plochý vrchol s výraznějším severním svahem ležící 0,5 kilometru jihovýchodně od osady Rýžovna. Je tvořen zbytky lávového příkrovu, na severním svahu se nacházejí malé lomy a balvany. Celá vrcholová partie byla dříve porostlá smrkovým lesem, od roku 2006 v západní části vrcholu velké paseky, níže se rozprostírají rozsáhlé louky a pastviny. Na vrcholu je geodetický bod. Nejvyšší místo i jeho okolí dříve zcela bez výhledu, od roku 2006 dobré výhledy především západním směrem.

Plešivec (1028 m)

Plešivec je výrazný kupovitý vrchol ležící dva kilometry jihovýchodně od Abertam. Jedná se o čedičovou kupu s plochým vrcholem, zbytek lávového příkrovu. Strmé svahy pokrývají zarostlá suťová pole. Přímo na vrcholu se nachází horský hotel s restaurací a 16 metrů vysokou kamennou rozhlednou z roku 1895 nabízející skvělé výhledy. Kromě vrcholové plošiny je Plešivec porostlý smrkovým lesem.

Tetřeví hora ( 1006)

Tetřeví hora je velmi plochý vrchol ležící dva kilometry severovýchodně od Rýžovny. Je součástí nepříliš členitého hřbetu mezi Černým a Zlatým potokem. Vrcholová plošina je porostlá smrkovými lesy různého stáří, v okolí vrcholu jsou rozsáhlé paseky s mladými stromky chráněné lesáckými oplocenkami. Na okraji vrcholové plošiny je geodetický bod.

Vysoká seč (1006)